<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="de">
	<id>https://wiki.yoga-vidya.de/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Shat_Chakra_Nirupana_Devanagari_Text</id>
	<title>Shat Chakra Nirupana Devanagari Text - Versionsgeschichte</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.yoga-vidya.de/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Shat_Chakra_Nirupana_Devanagari_Text"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.yoga-vidya.de/index.php?title=Shat_Chakra_Nirupana_Devanagari_Text&amp;action=history"/>
	<updated>2026-06-11T02:07:34Z</updated>
	<subtitle>Versionsgeschichte dieser Seite in Yogawiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.yoga-vidya.de/index.php?title=Shat_Chakra_Nirupana_Devanagari_Text&amp;diff=144191&amp;oldid=prev</id>
		<title>Yoga Vidya am 2. Januar 2015 um 15:26 Uhr</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.yoga-vidya.de/index.php?title=Shat_Chakra_Nirupana_Devanagari_Text&amp;diff=144191&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-02T15:26:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;de&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Nächstältere Version&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Version vom 2. Januar 2015, 17:26 Uhr&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot;&gt;Zeile 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Zeile 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Hier findest du den vollständigen Devanagari Text des Shat Chakra Nirupana. Die Übersetzung und die Transkription in römische Schrift unter dem Hauptstichwort &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Shat Chakra Nirupana]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Hier findest du den vollständigen Devanagari Text des Shat Chakra Nirupana. Die Übersetzung und die Transkription in römische Schrift unter dem Hauptstichwort &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Shat Chakra Nirupana]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;अथ तन्त्रानुसारेण षट् छक्रदि क्रमोद्वतह्&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;:&lt;/ins&gt;अथ तन्त्रानुसारेण षट् छक्रदि क्रमोद्वतह्&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;:उच्यते परमानन्दनिर्वाहप्रथमाङ्कुरह् ।०॥&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;:उच्यते परमानन्दनिर्वाहप्रथमाङ्कुरह् ।०॥&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key yogawiki_139:diff:1.41:old-144189:rev-144191:php=table --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Yoga Vidya</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.yoga-vidya.de/index.php?title=Shat_Chakra_Nirupana_Devanagari_Text&amp;diff=144189&amp;oldid=prev</id>
		<title>Yoga Vidya: Die Seite wurde neu angelegt: „Hier findest du den vollständigen Devanagari Text des Shat Chakra Nirupana. Die Übersetzung und die Transkription in römische Schrift unter dem Hauptstichwo…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.yoga-vidya.de/index.php?title=Shat_Chakra_Nirupana_Devanagari_Text&amp;diff=144189&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-02T15:24:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Die Seite wurde neu angelegt: „Hier findest du den vollständigen Devanagari Text des Shat Chakra Nirupana. Die Übersetzung und die Transkription in römische Schrift unter dem Hauptstichwo…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Neue Seite&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;Hier findest du den vollständigen Devanagari Text des Shat Chakra Nirupana. Die Übersetzung und die Transkription in römische Schrift unter dem Hauptstichwort &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Shat Chakra Nirupana]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
अथ तन्त्रानुसारेण षट् छक्रदि क्रमोद्वतह्&lt;br /&gt;
:उच्यते परमानन्दनिर्वाहप्रथमाङ्कुरह् ।०॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:मेरोर्बाह्यप्रदेशे शशि मिहिरसिरे सव्यदक्षे निषण्णे&lt;br /&gt;
:मध्ये नादि सुषुंनात्रितयगुणमयि चन्द्रसूर्यग्निरूपा&lt;br /&gt;
:धत्तूरस्मेरपुष्पग्रथिततमवपुः कन्दमद्यच्छिरह्स्ता&lt;br /&gt;
:वज्राख्या मेढ्रदेशा च्छिरसि परिगता मद्यमेऽस्या ज्वलन्ति ॥१॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:तन्मध्ये चित्रिņई सा प्रणवविलासिता योगिनाम् योगगम्या&lt;br /&gt;
:लूतातन्तूपमेया सकलसरसिजान् मेरुमध्यान्तरस्थान्&lt;br /&gt;
:भित्त्व देदिप्यते तद्ग्रथनरचनया शुद्धबोधस्वरूपा&lt;br /&gt;
:तनमध्ये ब्रह्मनाडी हरकुखकुहरदादिदेवान्तरात्मा. ॥२॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:विद्यन्मालाविलासा मनिमनसिलसत्तन्तुरूप सुसूक्ष्मा&lt;br /&gt;
:शुद्धज्ङनप्रभोधा सकलसुखमयी शुद्धबोधस्वभावा&lt;br /&gt;
:ब्रह्मद्वारं तदास्ये प्रविलसति सुधाधारगम्यप्रदेशं&lt;br /&gt;
:ग्रन्थिस्थानं तदेतत् वदनमिति सुषुंनाख्यनद्या लपन्ति ॥३॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:अथाधारपद्मं सुषुंनाख्यलग्नं&lt;br /&gt;
:ध्वजाधो गुदोर्ध्वं चतुह्शोणपत्रं.&lt;br /&gt;
:अधोवक्त्रमुद्यत्सुवर्णाभव्र्णैह्&lt;br /&gt;
:वकरादिसान्तैर् युतं वेदवर्णैह्. ॥४॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:अमुष्मिन् धरायश्चतुष्कोणचक्रं&lt;br /&gt;
:समुद्भासि शूलाष्टकैरावृतं तत्.&lt;br /&gt;
:लसत् पीतावर्णं तदित्कोमलान्गं&lt;br /&gt;
:तदन्ते समास्ते धरायाः स्वबीजं. ॥५॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:चुतुर्बाहुभूषं गजेन्द्राधिरूढं&lt;br /&gt;
:तदङ्के नवीनार्कतुल्यप्रकाशः.&lt;br /&gt;
:शिशुः सृष्ट्कारी लसद्वेदबाहुः&lt;br /&gt;
:मुखांभोजलक्ष्मिश्चतुर्भागभेदः. ॥६॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:वसेदत्र देवी च डाकिन्यभिख्या &lt;br /&gt;
:लसदेव बाहूज्ज्वला रक्तनेत्रा&lt;br /&gt;
:समानोदितानेकसूर्यप्रकाशा&lt;br /&gt;
:प्रकाशं वहन्ती सदा शुद्धबुद्धेः ॥७॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:वज्राख्या विअक्त्रदेशे व्लसति सततं कर्णिकामध्यसंस्ठं&lt;br /&gt;
:कोणं तत् त्रैपुराख्यं तडिदिव विलसत्कोमलं कामरूपम्&lt;br /&gt;
:कन्दर्पो नाम वयुर् निवसति सततं तस्य मध्ये समन्तात्&lt;br /&gt;
:जीवेशो बन्धुजीवप्रकरमभ्ίहसन् कोटिसूर्यप्रकाशः ॥८॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:तन्मध्ये लिन्गरूपी द्रुतकनककलाकोमलः पश्चिमास्यह्&lt;br /&gt;
:ज्ञान ध्यानप्रकासः प्रथमकिसलयाकाररूपः स्वय्ṃभुः&lt;br /&gt;
:विद्युपूर्ण्ēण्दुबिम्बप्रकरकरचयस्निग्धसंतानहासी&lt;br /&gt;
:कासीवासी विलासी विलसति सरिदावर्तरूपप्रकारः ॥९॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:तस्योर्ध्वे बिसतन्तु सोदरलसत् सूक्ष्मा जगन्मोहिनि&lt;br /&gt;
:ब्रह्मवारमुखं मुखेन मधुरं संछदयन्ति स्वयं&lt;br /&gt;
:शकावर्त निभा नवीन चपलामाला विलासास्पदा&lt;br /&gt;
:सुप्तासर्पसंा श्वोपरि लसात् सार्धत्रिवृत्ताकृतिः ॥१०॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:कूजन्ती कुलकुņदली च मधुरं मत्तलिमालास्फुटं&lt;br /&gt;
:वाचां कोमलकाव्यबन्दरचना भ्दातिभेदक्रमैः&lt;br /&gt;
:श्वासोच्छ्वासविभञ्जनेन जगतां जीवो यया धार्यते&lt;br /&gt;
:सा मूलाम्बुज गह्वरे विलसति प्रोद्दामदीप्तावलिः ॥११॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:तन्मध्ये परमा कलातिकुशला सूक्ष्मातिसूक्ष्मा परा&lt;br /&gt;
:नित्यानद परंपरातिविगलत् पीयूषधाराधरा&lt;br /&gt;
:ब्रह्माņडादी कताहमेव सकलं यद्भासया भासते&lt;br /&gt;
:सेयं श्री परमेश्वरी विजयते नित्यप्रभोधोदया ॥१२॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:ध्यात्वैतन्मूलचक्रान्तरविवरलसत्कोटिसूर्यप्रकाशां&lt;br /&gt;
:वाचाम्ēशो नरेन्द्रह् स भवति सहसा सर्वविद्याविनोदी&lt;br /&gt;
:आरोग्यं तस्य नित्यं निरवधि च महानन्दैत्तान्तरात्मा&lt;br /&gt;
:वाक्यैः काव्यप्रबन्धैः सकलसुरगुरून् सेवते शुद्धशिलः. ॥१३॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:सिन्दूरपूररुचिरारुņअपद्ममन्यत्&lt;br /&gt;
:सौषुंņअमध्यघटितं ध्वजमूलदेशे&lt;br /&gt;
:अङ्गच्छदैः परिवृतं तडिदाभवर्ņऐः&lt;br /&gt;
:बाद्यैः सबिन्दुलसितैश्च पुरंदरान्तैः ॥१४॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:तस्यान्त्रे प्रविलसद्विशदप्रकाश&lt;br /&gt;
:मम्भोजमņदलमथो वरुņअस्य तस्य&lt;br /&gt;
:अर्धेन्दुरूपलसितं सरदिन्दुशुभ्रं&lt;br /&gt;
:वंकारबिजममलं मकराधिरूढं. ॥१५॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:तस्यान्कदेशकलितो हरिरेव पायात्&lt;br /&gt;
:नीलप्राकसरुचिरश्रियादधानः&lt;br /&gt;
:पीताम्बरः प्रथमयौवनगर्वधारी&lt;br /&gt;
:श्रीवत्सकौस्तुभधरो धृतवेदबाहुः. ॥१६॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:अत्रैव भाति सततं खलु राकिņई सा&lt;br /&gt;
:नीलांबुजोदर्सहोदरकान्तिशोभा&lt;br /&gt;
:नानायुधोद्यतकरैर्लसिताङ्गलक्ष्मीऋ&lt;br /&gt;
:दिव्यांबराभरņअभूषितअत्तचित्ता ॥१७॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:स्वाधिष्ठानाख्यमेतत्सरसिजममलं चिन्तयेद्योमनुस्य&lt;br /&gt;
:स्तस्याहंकारदोषादिक्सकलरेपुः क्षीयते तत्क्षņएन&lt;br /&gt;
:योगीशःसोऽपिṃओहाद्भुततिमिरचयेभानुतुल्यप्रकाशो&lt;br /&gt;
:गद्यैह् पद्यैः परभन्धैर्विरचयति सुधावाक्यसन्दोह लक्ष्मिः ॥१८॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:तस्योर्ध्वे नाभिमूले दशदललसिते पूर्णमेघप्रकाशे&lt;br /&gt;
:नीलाम्भोजप्रकाशैर्रुपहितजठरे दादिपान्तैः सचन्द्रैः&lt;br /&gt;
:धायेद्वैस्वानरौणमिहिरसमं मण्डलम् तत् त्रिकोणं&lt;br /&gt;
:तद्बाह्ये स्वस्तिकाव्यैस्त्रिभिरभिलसितं तत्र वह्नेः स्वबीजम्. ॥१९॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:द्यायेन्मेşआधिरूधम् नवतपनैभं वेदबाहूज्वलाण्गं&lt;br /&gt;
:तत्क्रोडे रुद्रमूर्तिइर्निवसती सततं सुद्धसिन्दूररागः&lt;br /&gt;
:भस्मालिप्ताङ्गभूşआभरणसितवपुर्वृद्धारूपी त्रिणेत्रो&lt;br /&gt;
:लोकानामिşटदाताभयल्सितकरः सृşट्स्तिसंहारकरी. ॥२०॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:अत्रास्ते लाकिनी सा सकलशुभकरी वेदबाहूज्ज्वलाङ्गी&lt;br /&gt;
:श्यामा पीताम्बराद्यैर्विविधविरचनालंकृत मत्तचित्ता&lt;br /&gt;
:ध्यात्वैतन्नाभिपद्मं परभवति नितरां संहृतौ पालने वा&lt;br /&gt;
:वाणी तस्याननाब्जे निवसति सततं ज्ञानसंदोहलक्şमिः.॥२१॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:तस्योर्ध्वे हृदि पङ्कजं सुललितं बन्धूककन्त्युज्ज्वलं&lt;br /&gt;
:काद्यैर्द्वादशवर्णकैरुपहितं सीन्दूररागन्वितैः&lt;br /&gt;
:नांनाणाहतसम्ज्ञकं सुरतरुं वाच्छातिरिक्तप्रदं&lt;br /&gt;
:वायोर्मण्दलमत्र धूमसदृशं şअत्कोणशोभान्वितं ॥२२॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:तन्मध्ये पवनाक्şअरं च मधुरं धूमावलीधूसरं&lt;br /&gt;
:ध्ययेत्पाणिचतुşतयेन लसितं कृşनाधिरूढं परं &lt;br /&gt;
:तन्मध्ये करुणानिद्नममलं हंसाभमिशभिधं&lt;br /&gt;
:पाणिभ्यामभयं वरं च विदधल्लोकत्रयाणामपि ॥२३॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:अत्रास्ते खलु काकिनी नवतडित्पीता त्रिणेत्रा शुभा&lt;br /&gt;
:सर्वालंकरणान्विता हीतकरि संयग्ज्नानां मुदा&lt;br /&gt;
:हस्तैः पाशकपालशोभनवरान् संबिभ्रति चाभ्यं&lt;br /&gt;
:मत्ता पूर्णसुधारसार्द्रहृदया कङ्कालमालाधरा ॥२४॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:एतन्नीरजकर्णिकान्तरलसच्छक्तिस्त्रिकोणाभिध&lt;br /&gt;
:विद्युत्कोतिसमानकोमलवपुः सास्ते तदन्तर्गतः&lt;br /&gt;
:बणाख्यः शिवलिन्ङ्गकोऽपि कनकाकाराङ्गरागोज्ज्वलो&lt;br /&gt;
:मौलौ सूक्şमविभेदयुङ् मणिरिव प्रोल्लासलक्şम्यालयः ॥२५॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:ध्ययेद्यो हृदि पङ्कजं सुरतरुं शर्वस्य पीथालयं&lt;br /&gt;
:देवस्यानिलहीनदीपकलिकाहंसेन संशोभितं&lt;br /&gt;
:भानोर्मण्दलमण्दितान्तरलसत् किञ्जल्कशोभाधरं&lt;br /&gt;
:वाचामीश्वर ईशवरोऽपि जगतां रक्şअविनाशे क्şअमः ॥२६॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:योगीशो भवति प्रियात्प्रियतमः कान्ताकुलस्यानिशं&lt;br /&gt;
:ज्ञानीशोऽपि कृति जितेन्द्रियगणो ध्यानावधानक्şअमः&lt;br /&gt;
:गद्यैः पद्यपदादिभिश्च सततं कव्याम्भुधारावहो&lt;br /&gt;
:लक्şमिरङ्गणदैवतः परपुरे शक्तः प्रवेşतुं क्şअणात् ॥२७॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:विशुद्धाख्यं कण्ठे सरसिजममलं धूमधूम्रावभासं&lt;br /&gt;
:स्वरैः सर्वैः शोणैर्दलपरिलसितैर्दीपितं दीप्तबुद्धेः&lt;br /&gt;
:समास्ते पूर्नेनेदुप्रथिततमनभोमण्डलं वृत्तरूपं&lt;br /&gt;
:हिमच्छयनागोपरि लसिततनोह् सुक्लवर्नम्बरस्य ॥२८॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:भुजैः पाशाभीत्यङ्कुशवरलसितैः शोभिताङ्गस्य तस्य&lt;br /&gt;
:मनोरङ्के नित्यं निवसति गिरिजाभिन्नदेहो हिमाभः&lt;br /&gt;
:त्रिणेत्रः पञ्चास्यो ललितदशभुजो व्याघ्रचरमाम्बरढ्यः&lt;br /&gt;
:सदापूर्वो देवः सिव इति च समाख्यानसिद्धः प्रसिद्धः ॥२९॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:सुधासिन्धोः सुद्ध निवसति कमले साकिनी पीतवस्त्रा&lt;br /&gt;
:शरम् चापं पाशम् सृणिमपि दधत्í हस्तपद्मईश्चतुर्भ्íः&lt;br /&gt;
:सुध्।म्शोः संपूर्णं शशपरिरहितं मण्दलं कर्णिकायां&lt;br /&gt;
:महामोक्şअद्वारं श्रियम्भिमतशीलस्य शुद्धेन्द्रियस्य. ॥३०॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:इह स्थाने चित्तम् निरवधि विनिधायात्मसम्पूर्णयोगः&lt;br /&gt;
:कविर्वागमी ज्ञानी स भवति नितरां सादकः शान्तचेताः&lt;br /&gt;
:त्र्íकालानां दर्शी सकलहितकरो रोगशोकप्रमुक्तश्&lt;br /&gt;
:चिरम्जीवी जीवी निरवधिविपदां ध्वंसहंसप्रकाशः. ॥३१॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:इह स्थ्ने चित्तं निरवधि निधायात्तपवनो&lt;br /&gt;
:यदि क्रुद्धो योगी चलयति समस्तं त्रिभुवनं&lt;br /&gt;
:न च ब्रह्मा विşणुर् न च हरिहरो नैव खमणी&lt;br /&gt;
:स्तदीयं सामर्थ्यं शमयतुमलं नापि गणपः. ॥३१अ॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:आज्ञनामाम्बुजं तद्धिमकरसदृशम् ध्यानधामप्रकाशं&lt;br /&gt;
:हक्şआभ्यां वै कलाभ्यां परिलसितवपुर्नेत्रपत्रं सुशुभ्रं&lt;br /&gt;
:तन्मध्ये हाकिनी सा शशिसमधवला वक्त्रşअट्कं दधाना&lt;br /&gt;
:विद्यां मुद्रां कपालं डमरुजपवटीं बिभ्र्ती शुद्धचित्ता.॥३२॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:एतत्पद्मान्तराले निवसति च मनः सूक्şमरूपं प्रसिद्धं&lt;br /&gt;
:योनौ तत्करणिकायामितशिवपदं लिङ्गचिह्णप्रकाशं&lt;br /&gt;
:विद्युन्मालाविलासं परमकुलपदं ब्रह्मसूत्रप्रभोदं&lt;br /&gt;
:वेदानामादिबीजं स्थिरतरहृदयश्चिन्तयेत्तत्क्रमेण. ॥३३॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:ध्यानात्मा साधकेन्द्रो भवति प्रपुरे शिघ्रगामी मुनिन्द्रः&lt;br /&gt;
:सर्वज्ञह् सर्वदर्शी सकलहितकरह् सर्वशास्त्रर्थवेत्ता&lt;br /&gt;
:अद्वैताचारवादी विलसति परमापूर्वसिद्धिप्रशिद्धो&lt;br /&gt;
:दीर्घायुः सोऽपि कर्ता त्रिभुवनभवने संहृतौ पालने च. ॥३४॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:तदन्तश्चक्रेऽस्मिन्निवसति सततं&lt;br /&gt;
:शुद्धबुद्ध्यन्तरात्माप्रदीपाभज्योतिः प्रणवविरचनारूपवर्नप्राकशह्&lt;br /&gt;
:तदूर्द्वे चन्द्रार्धस्तदुपरि विलसद्बिन्दुरूपी मकार&lt;br /&gt;
:स्तदूर्ध्वे नादोऽसौ बलधवलसुधाधारसंतनहासी. ॥३५॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:इह स्थाने लीने सुसुखसाधने चेतसि पुरं&lt;br /&gt;
:निरालम्बाम् बध्वा परमगुरुसेवासुविदितां&lt;br /&gt;
:तदभ्यासाद् य्ōगी पवनसुहृदां पश्यति कणाङ्&lt;br /&gt;
:ततस्तन्मध्यान्तः प्रविलस्íतरूपानपि सदा. ॥३६॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:ज्वलद्दिपाकारं तदनु च नवीनार्कबहुलप्रकाशं&lt;br /&gt;
:ज्योतिर्वा गगनधरणीमध्यमिलितं&lt;br /&gt;
:इह स्थाने साक्şअद् भवति भगवाङ् पूर्णविभवो&lt;br /&gt;
:स्व्ययः साक्şइ वःनेः शशिमिहिरयोर्मण्दल इव. ॥३७॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:इह स्थाने विşणोरतुलपरमामोदमधुरे&lt;br /&gt;
:समारोप्य प्राणं प्रमुदितमनाः प्राणनिधने&lt;br /&gt;
:परं नित्यं देवं पुरुşअमजमाद्यं त्रिजगतां&lt;br /&gt;
:पुराणं योगीन्द्रः प्रविशति च वेदान्तविदितं. ॥३८॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:लयस्थानं वायोस्तदुपरि च महानादरूपम् शिवार्धं&lt;br /&gt;
:सिराकारं शान्तं वरदमभयं शुद्धबुद्धिप्रकाशं&lt;br /&gt;
:यदा योगी पश्येद् गुरुचरणयुगाम्भ्ōजसेवासुशीलस्&lt;br /&gt;
:तदा वाचां सिद्धिः करकमलतले तस्य भूयात् सदैव. ॥३९॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:तदूर्ध्वे शङ्खिन्या निवसति शिखरे सून्यदेशे प्रकाशं&lt;br /&gt;
:विसर्गाधः पद्मं दशशतदलं पूर्ņअचन्द्रातिशुभ्रं&lt;br /&gt;
:अध्ōवक्त्रं कान्तम् तरुņअरविकलाकान्तिकिञ्जल्कपुञ्जं&lt;br /&gt;
:ऌअकाराद्यैर्वर्ņऐः प्रविलसितवपुः केवलानन्दरूपं. ॥४०॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:समास्ते तस्यान्तः शशपरिरहितः शुद्धसंपूर्न्चन्द्रः&lt;br /&gt;
:स्फुरज्ज्योत्स्नाजलः परमरसचयस्निग्धसंतानहासी.&lt;br /&gt;
:त्रिकोņअं तस्यान्तह् स्फुरति च सततं विद्युदाकाररूपम्&lt;br /&gt;
:तदन्तहूअन्यं तत्सकलसुरगņऐह् सेवितṃ चातिगुप्तं. ॥४१॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:सुगुप्तं तद्यत्नादतिशयपरम्मोदसंतानराशेः&lt;br /&gt;
:परं कन्दं सूक्ष्मं सकलाशशिकलसुद्धरूपप्रकाशं&lt;br /&gt;
:इह स्थाने देवः परमशिवसमाख्यानसिद्धः प्रसिद्धः&lt;br /&gt;
:स्वरूपी सर्वात्मा रसविरसनुतोऽइञानमोहान्धहंसः ॥४२॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:सुधाधारासारं निरवधि विमुञ्चन्नतितराम्&lt;br /&gt;
:यतेः स्वात्मज्ञानं दिशति भगवान् निर्मलमतेः. &lt;br /&gt;
:समस्ते सर्वेशः सकलसुखसंतानलहरी&lt;br /&gt;
:परिवाको हंसः परम इति निआम्ना परिचितः. ॥४३॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:शिवस्थानम् शैवाः परमपुरुषं वैष्ņअवगņआ&lt;br /&gt;
:लपन्तीति प्रायो हरिहरपदम् केचिदपरे.&lt;br /&gt;
:पबं देव्या देविचरņअयुगलांभोजरसिका&lt;br /&gt;
:मुनीन्द्रा अप्यन्ये प्रकृतिपुरुषस्थानममलं. ॥४४॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:इदम् स्थानम् ज्ञात्व नियतनिजचित्तो नरवरो&lt;br /&gt;
:न भूयात् संसारे पुनरपि न बद्धस्त्रिभुवने.&lt;br /&gt;
:समग्रा सक्तिः स्यान्निय ममनसस्तस्य क्र्तिनः&lt;br /&gt;
:सदा कर्तुं हर्तुं खगतिरपि वाņइ सुविमला. ॥४५॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:अत्रास्ते शिशूसुर्यसोदरकला चन्द्रस्य सा सोदशी&lt;br /&gt;
:शुद्धा निरजसूक्şमतन्तुशतधाभागैकररूपा परा.&lt;br /&gt;
:विद्य्युत्कोतिसमानकोमलतनूर्विद्योतिताधोमुखी&lt;br /&gt;
:नित्यानन्दपरर्ंपरातिविगलत्पीयूşअधाराधरा. ॥४६॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:निर्वाणाख्यकला परा परत्परा सास्ते तदन्तर्गता&lt;br /&gt;
:केशाग्रस्य सहस्रधा विभजितस्यैकाम्शरूपा सती.&lt;br /&gt;
:भुतानामधिदैवतं भगवति नित्यप्रबोधोदया&lt;br /&gt;
:चन्द्रार्धान्गसमानभण्गुरवती सर्वार्कतुल्यप्रभा ॥४७॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:एतस्या मध्यदेशे विलसति परमापूर्वनिर्वाणशक्तिः&lt;br /&gt;
:कोत्यादित्यप्रकाशा त्रिभुवनजननी कोटिभागैकरूपा.&lt;br /&gt;
:केशाग्रस्यातिसूक्şमा निरवधि विगलप्रेमधाराधरा सा&lt;br /&gt;
:सर्वेşअम् जीवभूता मुनिमनसि मुदा तत्त्वभोधं वहन्ति. ॥४८॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:तस्या मध्यातराले शिवपदममलं शाश्वतं योगिगम्यं&lt;br /&gt;
:नित्यानन्दाभिधानम् सकलसुखमयं शुद्धभोधस्वरूपं.&lt;br /&gt;
:केचिद्ब्रह्माभिधानं पद्मिति सुधियो वैşणवं तल्लपन्ति&lt;br /&gt;
:केचिद्धंसख्यमेतत्किमपि सुकृइत्नो मोक्şअमात्मप्रबोधं ॥४९॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:ःूंकारेणैव देवीम् यमनियमसमभ्यासशीलः सुशीलो&lt;br /&gt;
:ज्ञात्व श्रीणाथवक्त्रात्क्रममिति च महामोक्şअवर्त्मप्रकाशं&lt;br /&gt;
:ब्रह्मद्वारस्य मद्ये विरचवति स तां शुद्धबुद्धिस्वभावो&lt;br /&gt;
:भित्वा तल्लिङ्गरूपम् पवनदहनयोराक्रमेणैव गुप्तं. ॥५०॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:भित्वा लिन्गत्रयं तत्परमरसशिवे सूक्şमधाम्णि प्रदीपे&lt;br /&gt;
:सा देवी शुद्धसत्त्वा तडिदिव विलसत्तन्तुरूपस्वरूपा.&lt;br /&gt;
:ब्रह्माख्यायाः सिरायाः सकलसरसिजं प्राप्य देदीप्यते&lt;br /&gt;
:तन्मोक्şआख्यानन्दरूपम् घटयति सहसा सूक्şमतालक्şअणेन. ॥५१॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:नीत्वा तां कुलकुण्डलीं लयवशाज्जीवेन सार्धं सुधीर्&lt;br /&gt;
:मोक्षे धामनि शुद्धपद्मसदने शैवे परे स्वामिनि.&lt;br /&gt;
:ध्यायेदिष्टफलप्रदां भगवतीं चैतन्यरूपां परां&lt;br /&gt;
:योगीन्द्रो गुरुपादपद्मयुगलालम्बी समाधौ यतः. ॥५२॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:लाक्षाभं परमामृतं परशिवात्पीत्वा पुनः कुण्डली&lt;br /&gt;
:नित्यानन्दमहोदयात् कुलपथान्मूले विशेत्सुन्दरी.&lt;br /&gt;
:तद्दिव्यामृतधारया स्थिरमतिः संतर्पयेद्दैवतं&lt;br /&gt;
:योगी योगपरंपराविदितया ब्रह्माण्डभाण्डस्थितं. ॥५३॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:ज्ञात्वैतत्क्रममुत्तमं यतमना योगि यमाद्यैर्युतः&lt;br /&gt;
:श्रीदीक्षागुरुपादपद्मयुग्लामोदप्र्वाहोदयात्.&lt;br /&gt;
:सम्शरे न हि जन्यते न हि कदा संक्षीयते संक्षये&lt;br /&gt;
:नित्यानन्दपरंपराप्रमुदितः शान्तः सतामग्रणीः. ॥५४॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:योस्धीते निशि संध्ययोरथे दिवा योगी स्वभावस्थितो&lt;br /&gt;
:मोक्षज्ञाननिदानमेतदमलं शुद्धं च गुप्तं परं.&lt;br /&gt;
:श्रीमच्छ्रीगुरुपादपद्मयुगलालम्बी यतान्तर्मना&lt;br /&gt;
:स्तस्यवश्यमभीष्टदैवतपदे चेतो नरीनृत्यते. ॥५५॥&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Siehe auch==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Shat Chakra Nirupana]]&lt;br /&gt;
* [[https://www.yoga-vidya.de/chakra/ Chakra]] - Viele Informationen zu Chakras&lt;br /&gt;
* [[Chakren]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sanskrit Text]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Devanagari Text]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Tantra]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kundalini Yoga]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Chakra]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Yoga Vidya</name></author>
	</entry>
</feed>